Všimli jste si, že je mnohem méně vrabců než dřív? Že je velká vzácnost vidět sysla (dříve považovaného za škůdce)? Zaregistrovali jste, že na louku plnou pestrobarevných květů v přírodě moc často nenarazíte? To jsou bohužel důsledky naší, lidské činnosti. A bohužel je to také důkaz, že na planetě v posledních desetiletích opravdu dochází k masovému vymírání druhů a ztrátě biodiverzity. Vědci tvrdí, že  od 70. let vymřelo již 60 % druhů. Čím dál více rostlin a živočichů potřebuje naši ochranu. Ale děláme to i pro sebe. Protože rovnováhu přírody potřebujeme zachovat i kvůli sobě samým. Bez živočichů a rostlin to nepůjde….

Samozřejmě je to třeba řešit celosvětově, ale každý vlastník půdy má jedinečnou možnost pomoci. Jak? Vytvořením tzv. živé zahrady. Tj. takové zahrady, kde budeme upřednostňovat biologické prostředky ochrany před chemickými, kde budou růst i původní rostliny, kde najdou zdroj potravy a úkryt hmyz, ptáci, ježci či ještěrky. Jak na to, najdeme na stránkách Živá zahrada zřízených Českým svazem ochránců přírody.

Úplně minimální snahou můžeme pomoci ptákům. Z důvodu úhynu až 80 % hmyzu v posledních desetiletích a následkem rozsáhlých zemědělských ploch postupně vymírá velké množství ptáků. Bohužel již nestačí jako dřív zimní přikrmování. Aby ptáci při tak malém množství potravy, které mají v současné průmyslové krajině k dispozici, mohli přežít a rozmnožovat se, potřebují již celoroční přikrmování. Potřebují také zajistit více možností hnízdění a bezpečný a stálý přístup k vodě. S tím vším jim můžeme pomoci, aniž bychom zásadně měnili vzhled naší zahrady. Je to opravdu úplné minimum, kterým můžeme přispět k ochraně přírody. Těm, kteří se do toho pustí, doporučuji přečíst knihu Krmíme ptáky – ale správně.

Sezóna se chýlí ke konci, ale práce zahrádkářům zatím neubývá, právě naopak. Na co se zaměřit právě v září, upozorňuje pár tipů  od odborníků:

• v péči o trávník:

V září je ideální čas na odstranění plevele a provzdušnění trávníku. Ideální je vertikutátor nebo vertikutační hrábě, v nouzovém případě postačí na vlhké plochy trávníku alespoň vidle,
kterými provzdušníme alespoň problematickou plochu (kde roste mech). V případě vertikutátoru trávník před použitím zastřihneme na tři až pět centimetrů. Kvalitního trávníku docílíme posledním podzimním přihnojením. Důsledně z trávníku odstraňujeme spadané hnijící ovoce a spadané listí.

• v péči o květiny:

V září vysazujte či vracejte do země odpočinuté cibuloviny (krokusy, hyacinty, tulipány, narcisy) ideálně v košíčkách, které zabrání myším a hryzcům, aby si na vašich kytičkách pochutnaly. Z půdy naopak vyryjte časné odrůdy mečíků, které nechte v suché větrané místnosti vyschnout, než je uložíte do sklepa. V tomto období se také vysazují dvouletky (macešky, hvozdíky, pomněnky, sedmikrásky). Z růží důkladně odstraňujte odkvetlé květy i s konci výhonů a až u země všechny plané nekvetoucí výhony (vlky).

• v péči o stromy a keře:
  

Při sklizni jablek, hrušek a švestek věnujeme velkou pozornost kvalitě žebříků. Od konce září až do zámrazů je velmi vhodné období pro výsadbu ovocných stromů. Těsně před výsadbou mírně zkrátíme ostrými nůžkami kořeny a stromek namočíme na několik hodin do vody (maximálně na jeden den). Do předem vyhloubené jámy, kterou jsme důkladně prolili vody vložíme opatrně stromek tak, aby štěp zůstal nad zemí. Zasypeme dobrou zeminou (přidáme zahradnický substrát nebo hnůj) a důkladně zalijeme. Koncem měsíce dobře prolijeme všechny jehličnany, aby měly zásobu vody na zimu.

• v péči o užitkovou zahradu:

Maliníku odstřihneme po sklizni odplozené výhony a ostatní ošetříme fungicidem. V září si vysaďte česnek, ovšem pozor, doporučuje se vysadit ho na stejné místo až po pěti letech, přičemž by neměl česnek přijít dokonce ani na místo po cibuli, póru, bramborách či rajčatech. V průběhu září lze ještě pořád sázet ředkvičky, které ještě do konce října vyrostou. Petrželku a pažitku si přesaďte do nádoby, kterou až do zámrazu můžete nechat přihrnutou venku, později si je vezmete domů, abyste měli čerstvou nať celou zimu.

Zdroj obrázků: pixabay.com