Každý zahrádkář ví, že kompost je důležitý zdroj humusu a živin, které lze použít jako přírodní hnojivo pro pěstování všech rostlin. Kompostem se buď přihnojují již vzrostlé kultivary nebo se při přesazování smíchá s hlínou v poměru 1:1, aby se pro novou rostlinu vytvořilo ideální prostředí.
Při zakládání nového kompost
u dbáme na to, aby spodní vrstva byla v kontaktu se zeminou. Kompost by měl být umístěn v polostínu, aby se příliš nevysušoval. Z praktických důvodů se doporučuje umístit kompost na místě, které je pro nás přístupné, ale není přímo pod oknem či terasou (kompost může zapáchat). Kvůli době zrání v délce zhruba jednoho roku je ideální si založit komposty dva a střídavě používat jeden jako zdroj a druhý jako úložiště.
Kompost si můžeme buď vytvořit sami nebo si můžeme zakoupit tzv. kompostér. Pokud si zakládáme vlastní kompost, nejdříve vybraný prostor zbavíme plevele. Pak kompost ohraničíme buď dřevěným (mezi prkny musí být mezery) nebo drátěným (vnitřek vysteleme tkaninou či lepenkou) materiálem. Nakonec založíme první vrstvu kompostu tužším materiálem, např. papírovou lepenkou, pilinami, třískami, drobnými větvičkami, slámou.
Kompost zraje zhruba půl roku až rok. V zakoupených kompostérech to bývá kratší doba, zhruba 3 měsíce. Pro urychlení procesu kompostování lze použít urychlovače nebo močovinu. Správně udržovaný kompost nezapáchá, naopak po pár týdnech voní lesem. Zapáchající kompost je známkou, že kompost hnije, což většinou znamená, že je málo provzdušněný – je třeba jej přeházet a popřemýšlet nad změnou ohrádky, příp. nad tím, co všechno do něj házíte.
Co do kompostu patří:
- tráva, čerstvé i suché listí, drobné větvičky
- zbytky vařených i syrových potravin
- čajové sáčky, kávový lógr, vaječné skořápky
- piliny, kousky dřeva, popel ze dřeva
- papírové utěrky, papír
- nevyužité plody ze zahrady (jen zdravé), např. popadané
Co do kompostu nepatří:
- listy či plody napadené jakoukoliv nemocí
- větvičky tújí, listí ořešáku
- popel z uhlí
- plevel s kořeny
- pecky, zrníčka, semínka, kosti a maso
- výkaly (výjimkou kravský hnůj, slepičince)
- větší množství slupek citrusových plodů
- plasty, skla, chemické prostředky
- potištěný novinový papír
Pár dobrých tipů:
- více stejného materiálu dodaného najednou (např. trávu) ihned smíchávat se spodní vrstvou
- dodejte do kompostu žížaly
- kompost na sušším slunečném místě prolévejte vodou (ne však moc, aby nezačal kompost hnít)
- prokládejte vrstvy různorodého materiálu (potravinové zbytky s pilinami či popelem ze dřeva) a občas kompost promíchejte
- v blízkosti kompostu vysaďte ozdobné keře, které kompot zastíní
- ozdobte kraje kompostu okrasnými dýněmi
Zdroj fotografií: pixabay.com
je uložíte do sklepa. V tomto období se také vysazují dvouletky (macešky, hvozdíky, pomněnky, sedmikrásky). Z růží důkladně odstraňujte odkvetlé květy i s konci výhonů a až u země všechny plané nekvetoucí výhony (vlky).
ých stromů. Těsně před výsadbou mírně zkrátíme ostrými nůžkami kořeny a stromek namočíme na několik hodin do vody (maximálně na jeden den). Do předem vyhloubené jámy, kterou jsme důkladně prolili vody vložíme opatrně stromek tak, aby štěp zůstal nad zemí. Zasypeme dobrou zeminou (přidáme zahradnický substrát nebo hnůj) a důkladně zalijeme. Koncem měsíce dobře prolijeme všechny jehličnany, aby měly zásobu vody na zimu.
rajčatech. V průběhu září lze ještě pořád sázet ředkvičky, které ještě do konce října vyrostou. Petrželku a pažitku si přesaďte do nádoby, kterou až do zámrazu můžete nechat přihrnutou venku, později si je vezmete domů, abyste měli čerstvou nať celou zimu.
pomalu omezujte zálivku. Trávník se potřebuje začít chystat na zimu. Pokud jsou dlouhodobá vedra, se zaléváním ovšem nespoléhejte na bouřky. Voda z rychlé průtrže po vyschlé půdě jen steče, neprosákne dovnitř. Než posekáte, sledujte předpověď počasí. Při předpovědi veder nesekejte nebo nastavte sekačku výš, aby příliš nízký trávník nevyschl.
ně zalévejte rajčata, aby plody nepukaly – voda nesmí přijít na listy! Pokud některé listy rajčat napadne choroba, okamžitě je utrhněte a spalte. Až do poloviny září byste měli rajčata ošetřovat chemicky proti plísni bramborové. Vršky hlavních stonků rajčat odřízněte, plody by již nedozrály. Nad posledním dobře vyvinutým květenstvím nechte jeden list. Pokud pěstujete tykve, ponechte na rostlině jen dva až tři plody, jinak dostatečně nevyrostou. Sklízejte okurky.